Drobné zajímavosti o špercích

Člověk má odjakživa, a prastaré archeologické nálezy jsou toho důkazem, potřebu neustále vylepšovat svůj vzhled a právě použití šperků je jednou z cest, jak ve společnosti okouzlit a upoutat pozornost. Nejde však jen o to zapůsobit na své okolí, jde hlavně o náš pocit – abychom se cítili dobře. Šperky se ve všech lidských společenstvích nosí už celé tisíce let – zkrášlují, představují symbol moci nebo slouží náboženským a magickým účelům. Až do 19. století mnohé šperky vyjadřovaly určité poselství, které do nich často bývalo vyryto nebo ho vyjadřovalo uspořádání jednotlivých drahých kamenů.

V 19. a 20. století obliba šperků výrazně vzrostla, protože bohatly střední vrstvy. Také technický pokrok a nové materiály umožnily různorodější a především levnější výrobu. Ve 20. století si pak oblibu ve velkém měřítku získaly šperky zhotovené z toho nejcennějšího klenotnického materiálu – zlata.

Významné klenotnické firmy

Cartier (založena roku 1847)

Tato francouzská firma se počátkem 20. století proslavila šperky a hodinkami ve stylu Art deco.

Peter Carl Fabergé (1846 – 1920)

Ruský zlatník, který proslul zejména 56 zlatými velikonočními vejci posázenými drahokamy, která zhotovil pro carskou rodinu.

Alphonse Fouquet (1821 – 1911)

Francouzský tvůrce šperků v renesančním stylu s rytými drahokamy. Jeho syn Georges (1862 – 1957) vytvářel šperky ve stylu secese.

René Lalique (1860 – 1945)

Tento francouzský klenotník zhotovoval šperky ve stylu secese, od roku 1910 se věnoval designu skla.

Alfons Mucha (1860 – 1939)

Čech, který nejvíce proslul výtvarnou tvorbou ve stylu secese, navrhoval také šperky pro Fouqueta v Paříži a později pro Tiffanyho.

Tiffany (zal. roku 1837)

Tuto americkou firmu přivedl na výsluní Louis Comfort Tiffany (1848 – 1933), který ji zdědil po svém otci. Proslulé bylo její sklo a lampy, od roku 1902 se specializovala na výrobu šperků.

Van Cleef Arpels (zal. roku 1906)

Tato francouzská firma přišla s „neviditelnými“ obrubami drahokamů, v nichž kovové svorky – krapny – zůstávají skryty.

A na závěr pár rekordů ze světa šperků

Nejvyšší částku za šperky zaplatil kupec klenotů zesnulé vévodkyně z Windsoru – ve švýcarské Ženevě ho roku 1987 stály 53 milionů dolarů.

Největší nebroušený diamant byl nalezen roku 1905 v Jižní Africe. Dostal jméno Cullinam a vážil 3106 karátů (621 gramů). Z něj pak vybrousili největší broušený diamant – Star of Africa (Hvězda Afriky) – který váží 530 karátů (106 gramů) a dnes je součástí britských korunovačních klenotů. Když jej tehdy po jeho nálezu, ještě surový a nevybroušený, držel král Edward v rukou, řekl: „Kdybych tento kámen našel, nepovažoval bych jej za diamant a vyhodil bych ho“. Po dlouhé úvaze byl tenkrát vybrán známý antverpský brusič diamantů Asscher k tomu, aby kámen rozštípl a pak vybrousil. Po roce nejpřesnějších studií přišel okamžik, kdy zasadil štípací dlátko. Při druhém úderu kladívka pukl diamant – naštěstí plánovaně – a pan Asscher padl z předchozího nervového vypětí do mdlob. Ze štěpením získaných částí pak vytvořil celkem 104 broušených kamenů, které byly pojmenovány podle své velikosti Cullinam I, II, III atd.

Diamantové prsteny mohou být tím pravým dárkem

Zdroj obrázku: SXC.hu