Vltavín nebo-li moldavite patří do skupiny tektitů, impaktních skel, které lze nalézt jen na pár místech zeměkoule a Česká republika hraje v těchto lokalitách, bohatých na přírodní skla, nezastupitelnou roli. Dodnes není zcela jasný původ vltavínů. Vědci se domnívají, že původ vltavínů mohou být kousky meteoritu, který dopadl na území dnešního Bavorska v Německu před 14,5 mil. let, nebo to jsou části pozemských hornin, které se při tomto dopadu roztavily. Kráter, který dodnes navštěvují mnoho sběratelů a nadšenců vltavínů, se nazývá Ries a jedná se o místo, kam velký meteorit dopadl. Dopad byl tak velký a prudký, že roztavená hornina dopadla až na území jižních Čech a dále menší dopady na území Moravy nebo Chebské pánve. Jednalo se o tzv. vltavínový déšť, který dopadl na naše území a předpokládá se, že z původní 5mil. tun vltavínové hmoty je v ložiskách cca 1%, zbylá hmota se pod vysokým tlakem meteoritu ihned vypařila.
Zajímavost o vltavínu
Jižní Čechy mají dokonce s vltavíny spojen i jistý svatební obřad, kdy mladý ženich musel dát vltavín nastávající nevěstě jako důkaz hlubokých citů. Dnes je však situace jiná, a pokud v lese či na poli naleznete jílovitou díru a v ní kopáče, nejedná se zajisté o ženicha, ale spíše o nelegálního hledače polodrahokamů.
Vltavín jako drahý kámen
Vltavíny jako drahé kameny jsou na stupnici tvrdosti drahých kamenů na 5tém místě, jsou poměrně měkké, dobře se zpracovávají především ve šperkařství a dobře se tyto drahé kameny brousí. Nicméně vltavíny nemají takový lesk a brilanci, jako podobně zelený turmalín nebo chromdiopsyd. Zvláště kameny ve tvaru kapky je lepší nechat v přírodním tvaru, aby vynikl jejich unikátní přírodou vytvoření tvar a skulptace.
Krásu každého drahého kamene poznáte teprve, když se podíváte dovnitř, konkrétně u vltavínu to platí dvojnásob. Na vltavíny je nejlepší pohled skrz něj, nejlépe proti světlu. Teprve při tomto pohledu vás vltavín uchvátí a vtáhne vás do tajemné zelené fantazie tohoto drahého kamenu. V esoterice nám vltavín pomáhá oprostit se od tíživých myšlenek, které spočívají až na dně či v hloubi naší duše a nevědomky nás tíží a svazují jako těžké okovy. Pomáhá nám oprostit se od těchto tíživých pout, které nám brání v pohybu i rozletu a umožňuje nám pocítit onu nespoutanou svobodu, kterou tolik každý z nás potřebuje ke svému životu i k tomu, aby si mohl uskutečňovat svoje sny a touhy.
Tajemná zelená barva tohoto drahého kamenu v nás probouzí telepatické a jasnovidné schopnosti. Pokud tento dar máme v sobě, je pro nás vltavín tím pravým drahým kamenem, který nám ukáže správnou duchovní cestu. Tuto pomyslnou cestu vede pomocí pohledu do vlastního tajemného nitra. A tak jako se pomalu oprošťujeme od těžkých okovů, tak se zbavujeme i touhy mít a vlastnit, která je pro objevení vlastního já velkou překážkou. Největším působením je pro vltavín čakra srdce, ve které dokáže potlačit naše ego a očistit naši duši i tělo. Vltavín zbavuje toxických látek, posiluje imunitu a pomáhá při dýchacích problémech. Tak jako vltavín očišťuje naše tělo, je třeba i tento drahý kámen občas očistit od negativních energií a dát mu novou sílu. Vltavín je dobré opláchnout ve vlažné vodě (nesmí být horká) a nechat nabít slunečními paprsky na slunci nebo při svitu měsíce v úplňku.
Vltavíny v České republice
Nejbohatší naleziště jihočeských vltavínů je u Korosek, kde bylo dosud nalezeno více než 2 500 ks, u Vrábče 1 500 ks, ve Lhenicích nad 1 000 ks, Dolních Chrášťanech nad 1 000 ks, na jiných nalezištích v Čechách stovky, desítky nebo jen jednotlivé kusy.
Na Moravě pochází ze Slavic u Třebíče asi 990 ks, ze Skryjí nejméně 700 ks, z Dukovan nad 400 ks, z Terůvek nad 400 ks, ze Slavětic nad 170 ks, z Kožichovic asi 300 ks, atd.
Mezi moravskými a českými vltavíny jsou určité menší rozdíly. Moravské jsou v průměru větší a je mezi nimi více celotvarů, české jsou více úlomkovité a tvaru zploštělých kapek.
Naše vltavíny (moldavity) byly poprvé popsány J. Mayerem v r. 1787 a prvním nalezištěm byl Týn nad Vltavou. První zmínka o vltavínu z Moravy (z Kožichovic) pochází od dr. Františka Dvorského z Třebíče, píše o něm roku 1880 a 1883. V roce 1968 odhadli V. Bouška a R. Rost celkové množství vltavínů na základě jejich obsahu v kopaných sondách, plošného rozšíření a mocnosti vltavínových sedimentů (většinou nepřesahující 10 m). Podle nich je ve všech, i dosud neobjevených sedimentech maximálně 275 tun vltavínů. Na nejbohatších nalezištích bylo v krychlovém metru nalezeno 20 – 25 vltavínů, nedaleko vedle však vůbec nic.
Oblíbenými sběratelskými místy moravských vltavínů jsou např. okolí Třebíče, Slavice, Biskupice, Jevišovice, Dalešice, Dukovany, Mohelno, Hrotovice, Rouchovany, Ivančice, Oslavany, dále Hrušovany nad Jevišovkou, Kuchařovice a Suchohrdly na Znojemsku aj.
Tektity jsou oblíbenými sběratelskými a klenotnickými přírodninami, jejich obliba a cena roste. Vltavíny se využívají v přírodním stavu především ke zhotovování různých šperků a ozdob zasazených do zlata nebo stříbra. Tektity jsou součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně, Západomoravského muzea v Třebíči, Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Národního muzea v Praze aj., jsou ve školních sbírkách a ve vlastnictví soukromých sběratelů u nás i v zahraničí.
Každoročně jsou v ohromném množství vystavovány a nabízeny k prodeji i na jarních (květen) a podzimních (listopad) mezinárodních výstavách, tzv. burzách, minerálů, hornin, zkamenělin, drahých a okrasných kamenů v Tišnově u Brna.
Přívešky a další šperky z Vltavínu
VIDEO: O vltavínech
Zdroj obrázku: Wikipedia.org
Prozatím největším nalezeným surovým diamantem světa je Cullinan Diamond, nalezený roku 1905. Měl 3106 karátů, což je cca. 620g. Byl následně rozřezán na 9 menších diamantů.
