Domů Drahé kameny Diamant

Diamant

295
21
Sdílejte
Diamant
Ohodnoťte

diamantDiamant je nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost), a jedna z nejtvrdších látek vůbec (tvrdší jsou např. fullerit, romboedrická modifikace diamantu či nanokrystalická forma diamantu – ADNR). Jedná se o krystalickou formu uhlíku C. Tvoří hlavně jednotlivé krystaly oktaedrického, dodekaedrického nebo krychlového vzhledu. Pro použití ve šperku je nejoblíbenější výbrus nazývaný briliant.

Vlastnosti diamantu

Na plochách bývá vyvinuto rýhování, plochy někdy naleptány a pak jsou matné. Diamant, jako jediný drahý kámen, se vyskytuje ve všech barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý. Bývá šedý, neprůhledný bort, karbonádo, bezbarvý, dokonale štěpný podle osmistěnu. Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 140 x tvrdší než korund, nejvyšší tvrdost má na plochách štěpného osmistěnu (což umožňuje broušení diamantu diamantovým práškem), hustota 3,52-3,6 g/cm³. Má vysoký index lomu světla – přes 2,4 (ale moissanit má vyšší – 2,65–2,69) a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec. Relativní permitivita εr je 5,5.

Hodnota diamantu je určována takzvanými čtyřmi C:

  • Carat – Váha
  • Clarity – Čistota
  • Colour – Barva
  • Cut – Brus

Hmotnost

Hmotnost diamantů se udává v karátech. Metrický karát (Carat) je definován jako 0,2 g a značí se ct.

Diamant o hmotnosti 1 g má tedy 5 karátů. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle hmotnost v setinách, desetinách až jednotkách karátů.

privesky-cz-skprivesky-cz-sk-28.gif

Tato jednotka hmotnosti se historicky vyvinula od hmotnosti semene svatojánského chleba (Rohovník obecný – Ceratonia siliqua – Carob Tree – St. John’s Bread). Semena byla tradičně používána v Arábii a Persii jako závaží při určování hmotnosti drahých kamenů. Důvodem je skutečnost, že velikost a hmotnost těchto semen je poměrně uniformní a v uvedené oblasti světa jsou semena běžně dostupná.

Barva

Klenotníci někdy dělají kolekce z diamantů stejných barev.
Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant je dokonale transparentní bez odstínů nebo zabarvení. Barva diamantu může být způsobena chemickou nečistotou nebo strukturálními kazy v krystalové mřížce. Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu. Například bílé diamanty s odstínem žluté nebo hnědé jsou většinou levnější, zatímco růžové, červené, sytě žluté nebo modré diamanty (jako například diamant Hope) jsou velmi ceněny. Proto se také někdy provádí umělá změna barvy diamantů fyzikálními procesy, jako je ozařování nebo žíhání za vysokého tlaku a teploty. Další úpravou (zlepšením) barvy je bělení diamantů. Všechny úpravy barev diamantů mají za účel zvýšit cenu diamantu. Diamanty s upravenou barvou musí být označeny jako upravené.

Čistota

Čistotou se míní míra vnitřních defektů. Můžou to být třeba krystaly cizího materiálu, nezkrystalizovaný uhlík nebo strukturální nedostatky jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Ostatních 80 procent se využívá průmyslově jako řezné nástroje nebo brusivo.

Broušení diamantů

Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam z hrubého diamantu. Broušení diamantů popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen a vyleštěn do své finální drahokamové podoby. Často je zaměňován brus s tvarem briliantů.

Techniky broušení diamantu jsou zlepšovány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na moderním brusu má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowski, který v roce 1919 zdokonalil kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar pro maximální zpětný odraz a disperzi barev světla. Moderní kruhový briliant má nejméně 57 facet (vybroušených plošek).

V současné době se většina menších diamantů brousí v Indii a Rusku, kde je levná lidská práce. Většina operací při broušení menších diamantů je více méně zautomatizována.

Diamantové prsteny mohou být tím pravým dárkem

VIDEO: Broušení diamantů

Zdroj obrázku: SXC.hu

21 KOMENTÁŘE

  1. […] a měly i v minulosti hodnotu srovnatelnou s penězi nebo i vyšší. V současnosti to je např. diamant, rubíny a safír. V minulosti to byl zejména ve starověké Číně kámen Jadeit, či také […]

  2. […] Diamanty se vyskytují ve vulkanickém tufu, který se podle jihoafrického města Kimberley nazývá „kimberlit“. Vznikaly v hloubkách cca 100 až 200 km a k zemskému povrchu vystoupily ve formě mohutných pňů – těles komínovitého tvaru. Některé neobsahují diamanty vůbec, jiné v koncentracích. Průměrná koncentrace diamantů v kimberlitech se pohybuje mezi 1 – 2 ct na tunu horniny. […]

  3. […] Diamanty. Prsteny. Náhrdelníky. Předměty, které od nepaměti fascinují lidstvo svým vzhledem, designem, unikátním zpracováním, ale i hodnotou. Finanční i estetickou. Pro mnohé představují symbol lásky a společenského postavení, ale zároveň přímo hypnotickými účinky dokazují, že nejcennější na světě je právě oslnivá krása, a ne praktičnost. […]

Comments are closed.