Archives Červenec 2013

Diamanty se vyskytují ve vulkanickém tufu, který se podle jihoafrického města Kimberley nazývá „kimberlit“. Vznikaly v hloubkách cca 100 až 200 km a k zemskému povrchu vystoupily ve formě mohutných pňů – těles komínovitého tvaru. Některé neobsahují diamanty vůbec, jiné v koncentracích. Průměrná koncentrace diamantů v kimberlitech se pohybuje mezi 1 – 2 ct na tunu horniny.

Těžba diamantů z dolů

V některých případech ústí diamantové řeky do moří a oceánů. Potom přinášejí s sebou i část transportovaného materiálu, ve kterém jsou obsaženy diamanty. K takovému přínosu diamantů na oceánské pobřeží může docházet v průběhu miliónů let a diamanty v plážových usazeninách mohou dosahovat velmi vysokých koncentrací. Navíc zůstávají zachovány pouze kameny vysoké kvality.

Diamanty se těží buď přímo z kimberlitů, nebo z míst, kde se nahromadily po kratším nebo delším transportu.

V případě těžby z kimberlitů je dobývána matečná hornina spolu s diamanty přímo z kimberlitové trubky. Takovou těžbou vznikají nové krajinné útvary, jako je např. „Big Hole“ – obrovská jáma částečně zaplněná vodou. Vytěžený kimberlit je je umístěn na povrchu na velká plata, která jsou skrápěna vodou, a hornina je vystavena atmosférickým vlivům. Dochází k rychlému zvětrávání a z rozložené horniny „vypadávají“ krystaly diamantu. Při těžbě z náplavů řek a plážových usazenin je využívána vysoká hustota diamantů a ty jsou rýžovány jako zlato. V některých případech je s úspěchem využíváno vysoké přilnavosti diamantů ke všemu mastnému – diamantonosné sedimenty jsou plaveny přes žlaby potřené tukem. Zatímco zrna běžných minerálů po tuku sklouzávají, diamanty se na mastný povrch přilepí.

Zajímavost: Věděli jste, že existuje planeta celá z diamantu?

Nejvýznamnější světová ložiska diamantů

Jižní Afrika

Nejslavnější diamantové doly se nacházejí v Jižní Africe, kde také vznikla diamantová horečka na sklonku 19.století. Jižní Afrika však nebyla prvním nalezištěm diamantů. Tím byla Indie a poté Brazílie. Historie jihoafrických diamantů je však zcela nejzajímavější. Příběh diamantů v JAR začíná v roce 1866, kdy si farmář Schalk van Niekerk povšiml v rukách patnáctiletého chlapce ze sousedství třpytivého kamínku. Nabídl, že kámen koupí, ale chlapcova matka se styděla přijmout peníze za obyčejný kámen a jednoduše ho van Niekerkovi darovala. Kámen změnil ještě několikrát majitele, než se zjistilo, že se jedná o diamant, která vážil přes 21 karátů. Kámen dostal jméno Eureka a nyní je vystaven v muzeu v Kimberley.

Austrálie

Austrálie je největším světovým producentem diamantů drahokamové kvality v současnosti. Nic na tom nemění ani to, že velká část diamantů je nižší kvality (zejména světle hnědé kameny). Ty se zpracovávají pouze v místech s levnou pracovní silou (Indie, Čína, Vietnam) a zasazují se do levných zlatnických výrobků.

Kanada

Nejnověji těženým velkým ložiskem diamantů je důl Ekati ležící na severu Kanady. V roce 1985 nalezli geologové Chuck Fipke a Steward Blusson v po většinu roku zamrzlé severokanadské oblasti Lac de Gras těžké minerály, které indikují přítomnost diamantonosných kimberlitů. Následný podrobný průzkum prokázal přítomnost kimberlitové pně s obsahem diamantů velmi dobré šperkové kvality. Následovala výstavba dolu a v roce 1999 započala těžba. V roce 2000 bylo vytěženo téměř 1,5 miliónů karátů diamantů. Majoritní vlastník, firma BHP Diamonds Inc., uvádí na trh pouze kameny vysoké kvality broušené přímo v Kanadě.

Rusko

Velmi bohatá jsou ruská ložiska diamantů, z nichž největší byla objevena mezi roky 1954 a 1959. Diamantové sopouchy se nacházejí v Jakutské oblasti na Sibiři.

Zajímavost o diamantu

Největší diamantový důl světa Argyle dal světu již neuvěřitelných 135 tun diamantů, tzn. 675 miliónů karátů. Nachází se v severozápadní Austrálii, v oblasti Kimberley.

Diamantové prsteny mohou být tím pravým dárkem

Největší diamantový důl na světě

VIDEO: Dokument o diamantových dolech (anglicky)

Zdroj obrázku: SXC.hu

Původní název opálu pochází se staroindického sanskrtu, který používali už starověký Římané a v překladu znamená drahokam, protože byl považován za velmi cenný kámen. Opál se vyskystuje od bezbarvé podoby přes různé druhy barev, ve kterých se zrcadlí jiné barvy až po černou barvu. Je schopen měnit svou barvu v závislosti na teplotě, a to při kontaktu s lidským teplem. Tato výjimečná vlastnost dělá z opálu kámen, který může nahradit účinky ostatních polodrahokamů a drahých kamenů.

Je nádherným tajemným kamenem, který nám pomáhá odhalovat smysl, krásu a hloubku života. Pomáhá nám v odhalování naší životní cesty a učí nás žít v přítomnosti a s nadhledem. Je kamenem otevřenosti a inspirace, který v nás probouzí nové myšlenky a spontánní ideje.

Esoterici věří, že opál je kamenem, který v nesprávných rukou může působit negativně. A to proto, že podle nich, opál zesiluje charakterové vlastnosti svého nositele, a tedy u člověka s převažujícími negativními vlastnostmi, posílí právě sílu negativu.

Opál a jeho vliv na zdraví

Opál je nápomocný při různých tělesných potížích a podporuje celkové zdraví každého člověka. U žen udržuje hormonální rovnováhu a odstraňuje premenstruační syndrom. Léčí záněty, infekce a snižuje horečky. Pročišťuje krev a blahodárně působí na ledviny. Zlepšuje zrak a udržuje metabolismus v rovnováze. Celkově dodává člověku životní sílu, pomáhá odhalit dobré a pěkné stránky života a také zesiluje chuť do života.

Druhy opálu

Dle vzniku a barvy rozlišujeme různé druhy opálů, např. Boulder opál, Matrix opál, Ohnivý opál. Až do poloviny 19. stol. byly opály poměrně vzácné, ale pak přišel jejich prudký nástup na trh na drahé kameny a není divu. Opály v sobě spojují krásu všech oblíbených kamenů: ametystovou lehkou fialovou, žhavost granátů i hlubokou modř safírů. Aby se zvýraznila opalizace opálů, zkušení brusiči je brousí a leští do tvaru kabašon. Je to oválný na středu výrazně vystouplý typ brusu.

Vzhledem k tomu, že opály obsahují velké procento vody oproti jiným drahým kamenům, není dobré ho vystavovat přílišnému suchu a teplu. Opály mohou po delší době na takovém místě praskat a jejich barva blednout, proto se doporučuje často jej nosit, aby kámen mohl čerpat vlhkost ze vzduchu.

Vztahy a opál

Opál svému nositeli pomáhá při hledání něčeho nového. Přináší do života neobvyklé zkušenosti, podněty a také nové vztahy. Vnáší do něj pestrost a dobrodružství. Díky opálu jsme více otevřenější, extrovertnejšími a uvolněnějšímu. Činy a rozhodnutí člověka jsou spontánnější, někdy až lehkomyslnější. Napomáhá v rozvoji vztahů a zabraňuje při jejich stagnaci. Zesiluje naše city a také sexuální výkonnost.

Opál má mít příznivý účinek na deprese, pomáhá se jich zbavit, navozuje příjemný pocit a pomáhá také nalézt opravdovou lásku. Barvy v Opálu značí měnící se náladu a pestrobarevný svět okolo nás.

Znamení

Doporučuje se nosit přes den, ne však denně, ale střídavě s jinými kameny. Doporučuje se nosit ve větším množství (nejen jeden malý kamínek), či ve více kombinacích (např. náušnice a náhrdelník najednou), což zajišťuje umocnění jeho účinku. Opál je přiřazován k těmto znamením: Vodnář, Beran, Rak a Kozoroh.

Zajímavost o opálu

Největší opál na světě byl nalezen v Austrálii a vážil 6843g. Speciálními lesku a hře barev uvnitř kamene se odborníky nazývá opalizace. Proč tento jev vzniká, se odborníci shodli až v 60. letech, kdy podrobný zkoumáním zjistili, že kuličky silikagelu se přeměnily na křemen v důsledku vysokých teplot a změně tlaků.

Bižuterie a šperky s opálem

VIDEO: Těžba opálu a jeho podoby

Zdroj obrázku: SXC.hu

Smaragd patří do skupiny berylů a jeho krásná zelená barva a lesk oslnila již královnu Kleopatru. Dolům kde se těžily drahé kameny Smaragdy, se říká Kleopatřiny doly, ale tyto doly využívali všichni egyptští faraonové a byly znovu objevené na začátku 19. stol., bohužel již vyčerpané. V Egyptě byl smaragd těžen přinejmenším od r. 2000 př.n.l. Doly, ležící při pobřeží Rudého moře, byly později známy jako doly královny Kleopatry. Těžba zde pokračovala i v pozdějších stoletích, po objevu kolumbijských nalezišť byly doly opuštěny a později počátkem 19. století znovu objeveny.
Z pokladu královny Kleopatry se žádný kámen nedochoval a občas se objevují domněnky, že se ve skutečnosti nejednalo o smaragdy, ale o olivíny těžené na ostrově Topazos v Rudém moři. Ve starověku byla smaragdová zelená barvou života, jara kdy všechno bují a vzkvétá. Lidské oko se nemůže nabažit této krásné barvy a je vnímána jako svěží a nikdy ne monotónní.

Tento zelený kámen je odnepaměti symbolem naděje. Největší sílu má na jaře. Kdysi se věřilo, že smaragd dokáže uchovat lásku – zkuste si tuto jeho schopnost ověřit jednoduše tak, že svému milenci či milence jeden darujete! Nevybroušené, „sýrové“ kamínky se dají sehnat ve velmi přístupných cenových relacích. A pokud je vaše vlastní mysl sužovaná (např. žárlivostí), pořiďte si rovnou jeden i pro sebe! Prý totiž na mysl působí jako uklidňující prostředek.

Naleziště smaragdu

Jedny z nejstarších kamenů světa jsou Smaragdy ze Zimbabwe. Jeden z největších světových smaragdů je Mogul Esmerald vážící 217,8 karátů a maří zhruba 10cm. Tento smaragd má na jedné straně květinový motiv a na druhé straně texty modliteb.

Mnoho zajímavých exemplářů ze smaragdu mají ve svých sbírkách muzea po celém světě. Např. v New Yorku mají šálek ze smaragdu nebo největší kolumbijský krystal smaragdu, který váží cca 630 karátů.

Klasická naleziště jsou v Brazílii, Kolumbii, Zambie a v Rusku.

Smaragd jako drahý kámen

Krásná sytá a svěže zelená barva smaragdu je v říši drahokamů ojedinělá. Nejvíce ceněn je sytě zelený odstín s lehkým nádechem do modra. Drobné inkluze a prasklinky, které jsou pro smaragd charakteristické, jsou brány jako přirozený projev kamene a také jako důkaz jeho přírodního původu. Ovlivňují však značně jeho odolnost a se smaragdem je proto třeba zacházet opatrněji než s ostatními drahokamy.
Protože je smaragd křehký kámen, byl pro něj vyvinut speciální typ výbrusu, který dá vyniknout barvě a přitom nemá ostré hrany, které by se mohly odštípnout. Je znám jako smaragdový brus. Méně kvalitní smaragdy bývají broušeny do podoby kabošonů. Smaragdová zeleň nejlépe vynikne při denním světle, v umělém osvětlení se naopak stávají viditelnějšími prasklinky a inkluze.

Tradiční a obecně přijímanou úpravou smaragdu je jeho napuštění bezbarvým olejem, který vyplní jemné trhlinky a kámen se stane průhlednějším. Naproti tomu použití epoxidové pryskyřice nebo zeleného oleje na vylepšení barvy je již považováno za nepřijatelné. Stává se, že se šperkové kameny časem zakalí a popraskají, což může být také způsobeno vyplavením oleje.
Přibližně od poloviny 20. století jsou také vyráběny syntetické smaragdy krystalizací z taveniny a nověji i hydrotermálně. Jsou rozpoznatelné podle odlišné hustoty a optických vlastností.

Smaragd z pohledu geologie

Smaragd je nejznámější drahokamovou odrůdou berylu. Náleží do čtveřice královských drahokamů a byl ceněn jako drahý kámen již ve starověku. Název pochází z řeckého smaragdos a znamená prostě zelený kámen. Výjimečnost nálezů zcela čistého smaragdu dala vzniknout rčení, že je něco vzácné ‚jako smaragd bez kazu‘.

Krystaly smaragdu mají podobu jednoduchých šestibokých sloupců a většinou jsou přirozeně zakalené či popraskané. Smaragd je vzácný nerost, neboť ke geologickým jevům, při nichž smaragdy mohou vznikat, dochází jen zřídka. Vznik smaragdu je podmíněn kontaktem hornin obsahujících berylium s hlubinnými vyvřelinami s podílem chromu. Tato situace není běžná. Berylium je lehký a těkavý prvek, který magmatické horniny rychle opouští, zatímco chrom je pravý opak a je obsažen zejména v hlubinných vyvřelinách chudých křemíkem, z nichž již těkavé složky vyprchaly.
Vzácnou a ceněnou formou smaragdu je tzv. trapický smaragd, vznikající srůstem sloupcovitých krystalů smaragdu do podoby šesticípé hvězdice, zarostlé do světlého živce zvaného albit. Nachází se např. v Brazílii.

Léčivé účinky smaragdů

Smaragdy jsou vyhledávané drahokamy, které po staletí oslňují generace lidí svou fascinující pronikavě zelenou barvou i poutavou strukturou. Neméně ceněný je ale i pro své údajné léčitelské a magické schopnosti, které souvisí se vztahy i zdravím.

Drahokamy smaragdy jsou vyhledávány především mezi šperkaři, kteří jsou z nich schopní vytvářet překrásné náušnice, náramky, prsteny i přívěsky. Cena takovýchto šperků je poměrně vysoká, neboť smaragdy se řadí mezi nejvzácnější kameny – drahokamy. Mezi zákazníky však smaragdy své kupce stále nacházejí, jednak díky výjimečně poutavému vzhledu smaragdů a jednak proto, že jsou smaragdy poměrně stabilní investicí. Jsou ale i lidé, kteří si smaragdy pořizují proto, že věří v jejich magickou moc.

Magickou mocí v tomto smyslu nejsou myšlena zrovna kouzla jaká známe z Hollywoodských filmů. Spíše jde o určitou schopnost působit na věci a okolí.

Konkrétně je smaragdům připisována zejména velká moc v záležitostech lásky, kdy údajně šperky ze smaragdů dovedou přivádět lásku do života svého nositele, přinášejí věrnost a harmonii vztahů, ať už se jedná o vztahy partnerské, nebo přátelské. Kromě toho smaragdy přinášejí celkovou rovnováhu, ať už jde o city, rovnováhu duše a těla, nebo rovnováhu mezi člověkem a přírodou. Skvěle pomáhá proti stresu.

Významně působí smaragdy na lidskou mysl, a to v různých směrech – zlepšují paměť, zvyšují vnímavost, zlepšují schopnost učení. Pro takovéto působení na mysl je vhodné nosit smaragdy v okolí hlavy, například ve formě smaragdových náušnic. Smaragdy jsou ale také skvělými ochrannými kameny, zejména údajně ve sféře podnikání, kde přitahují dobré obchody a podporují růst firmy.

V oblasti medicíny smaragd blahodárně působí na zrak, regeneruje, zklidňuje. Údajně má schopnost potlačovat horečku, zabraňovat infekcím, regulovat krevní tlak, léčit páteř, svaly, cukrovku i revmatické potíže.

Vyberte si prsteny se smaragdem

VIDEO: Pohled na kolumbijské smaragdy

Zdroj obrázku: SXC.hu

Často se objevuje otázka, jak je to se žloutnutím šperků z bílého zlata. Proto by jsme se rádi pokusili toto téma trochu rozebrat. Jednoduchá odpověď je taková, že šperk z bílého zlata při nošení zežloutnout může. Ale také nemusí. Jak je to možné? Je to proto, že slitin bílého zlata používaného k výrobě je víc druhů. Potom tedy záleží na tom, z jakého bílého zlata byl šperk vyroben.

V přírodě lze nalézt jako surovinu pouze žluté zlato.

Jak to je s bílým zlatem?

Bílé zlato vzniká slitím (legováním) ryzího žlutého zlata s obecnými kovy bílé barvy, které pak původní žlutou barvu zlata ve slitině „přebijí“. U bílého zlata se přidává zinek, nikl a paladium. A vzájemný poměr těchto kovů ve slitině vytváří intenzitu její bílé barvy, ale ovlivňuje i mnoho jiných jejich vlastností důležitých ve výrobě např. tvrdost a slévatelnost.

Bílé zlato lze rozdělit na tři druhy

Bílé zlato s obsahem paladia

Tyto slitiny bílého zlata mají pěkně bílou barvu, jsou měkké – dobře se do něj zasazují kameny, proto se používají většinou jen pro části šperků osázených kameny. Pro šperky vystavené většímu zatížení při nošení jako jsou např. snubní prsteny nebo zásnubní prsteny není pro svou malou tvrdost příliš vhodné. Navíc paladium je velmi drahé.

Bílé zlato s obsahem zinku

Slitiny se zinkem jsou tvrdší než slitiny s paladiem, ale ne zase příliš tvrdé, proto jsou dobře opracovatelné a hlavně jsou dobře slévatelné. Z toho důvodu je používají hlavně velkovýrobci vyrábějící šperky metodou odlévání do ztraceného vosku. A to je již v dnešní době drtivá většina sériově vyráběné, nejčastěji dovážené produkce. Tento druh bílého zlata má nádech barvy do žluta – jeho intenzita je podle vzájemného poměru dalších příměsí vedle zinku.

Bílé zlato s obsahem niklu

Niklové slitiny bílého zlata mají pěknou bílou barvu.Jsou však velmi tvrdé a proto hůře opracovatelné.Nehodí se k odlévání, proto bílé zlato s obsahem niklu se v sériové výrobě nepoužívá.Z tohoto bílého zlata vyráběli a ještě ho používají zlatníci pro ruční výrobu šperků. Pro svou tvrdost jsou takto vyrobené šperky odolnější, a proto je niklové zlato vhodné třeba pro výrobu snubních nebo zásnubních prstenů.

Poznáme druh zlata?

Problém je ale v tom,že při nákupu šperku zákazník nepozná, z jakého druhu bílého zlata je šperk vyroben. Jestli ze slitiny která je nažloutlá nebo je pěkně bílá. To proto,že šperky z bílého zlata se nakonec potahují vrstvičkou rhodia. Rhodium je platinový kov, který má krásně bílou barvu. Na šperk se nanáší galvanizací, to je povrchová úprava jako třeba zlacení.

Snubní prsten vyrobený z bílého zlata s nádechem dožluta se při nošení jako každý šperk opotřebovává. Postupně se z něj „ošoupe“ bílé rhodium, při nošení se udělá nějaký ten škrábanec a na povrch vyleze původní nažloutlá barva zlata. V praxi se lze setkat dokonce s tím, že neseriozní obchodníci nechávají přetáhnout rhodiem žluté zlato, ve snaze prodat ho za bílé. Takto upravený šperk v krátké době sleze a není ani žlutý, ani bílý.

Jestli zlatý šperk vydrží pěkně bílý, záleží na tom, z jaké slitiny bílého zlata byl vyroben.

Vy ještě nemáte naušnice z bílého zlata?

Zdroj obrázku: SXC.hu

V mýtech se říká, že nebe je jeden obrovský safír a uvnitř něho je Země. Není od věci barvy Safíru přirovnat k barvám oblohy, hluboká modrá večerní obloha, našedlé zimní ráno či jasný letní den. Tento druh korundu se nachází v barevném spektru včetně žluté, oranžové a fialové. Jen červené odrůdy korundu jsou pojmenovány jako Rubíny a mají velký obsah chromu a hliníku.

Safírová modrá je nejoblíbenější barva 50% populace. Je to barva sympatie, přátelství a věrnosti. Klade do popředí klid a vyrovnanost, porozumění a důvěru. Oproti Rubínu, který symbolizuje spontánní vášeň, Safír znamená věrnost a proto je oblíbený v zásnubních prstenech.

Druhy safírů

Nejstarší cejlonské safíry se vyznačují světle modrou barvou a pocházejí z naplavenin řek na Šrí Lance. Najdeme je na krásných špercích ze starého Říma, Byzance a středověké Evropy. Už při malé příměsi železa vzniká růžovo-oranžový safír nazývaný padparadža, což je sinhálské slovo pro lotosový květ. V Barmě a ve východní Africe najdeme vzácné růžově až téměř rubínově zbarvené safíry, což je zase způsobeno příměsemi chrómu. Žlutě zbarvený safír se dříve nazýval orientální topas a zelený safír se od středověku až do 19. století označoval jako orientální olivín.

Zajímavostí u Safíru je to, že barva není celoplošně po celém krystalu jednotná, ale vykazuje lokální koncentraci barvy. Výsledný efekt je takový, že různé odstíny barvy tvoří proužky. Toto zbarvení je dobře vidět u broušených kousků, kdy při pohledu směrem do broušeného krystalu (většinou se brousí do oválů) má safír krásnou modrou barvu. Ovšem při bočním pohledu skrz krystal můžou být vidět již zmiňované proužky. Hvězdný safír tvoří paprsky do tvaru hvězdy jako u Rubínů.

Kde můžeme safír nalézt?

Klasická naleziště jsou v Indii, na Madagaskaru, Srí Lanka a Pákistán, kde se nachází nejvýznamnější naleziště Kašmírového safíru. Tyto drahé kameny mají sytě sametovou barvu zvanou chrpová modř. Safír se nachází častěji než Rubín v nižších polohách, ale stále patří mezi velmi oblíbené a ceněné drahokamy.

Léčebné účinky safíru

Podle litoterapie, nauce o léčbě kameny, je safír drahokamem vnitřního klidu a napomáhá tělu dostat se do psychické rovnováhy. Jeho vnitřní síla koncentrace pozitivně ovlivňuje naši nedočkavost. Uklidňující modrá barva safíru napomáhá i při nespavosti. Vyčištěný safír se může přikládat přímo na postižená místa při nádorových a vředových onemocněních kvůli utišení bolesti. Pomáhá prý snižovat krevní tlak, teplotu a krvácení. Safírová voda se používá např. v kosmetice na čištění pleti, na zpevnění nehtů a také proti vypadávání vlasů. Podle hvězdné astrologie náleží Saturnu a znamením Býka, Panny a Váhám.

Historie a mytologie okolo safíru

V pozdějším buddhismu (hinajána) se safír považoval za kámen, který zklidňuje myšlenky a pomáhá mnichovi při meditaci. Podle indické pověry, kdo nosil tento drahokam, byl ochráněn vůči chorobám a nebezpečí poštípání hadem nebo škorpiónem. Antický lékař Galenus doporučoval nošení safíru jako amuletu proti zimnici a na zvýšení potence. V západní mystice, gnostické a křesťanské, je safír symbolem božské moudrosti a čistoty. Svatý Jeroným o něm řekl, že zmírňuje hněv boží. Safírový amulet na krku měl u jeho nositelů vzbuzovat dobré myšlenky, očistit srdce a posílit víru. Čím zářivější byl drahokam, tím pevnější byla víra jeho nositele. Ve 12. století vydal papež Inocenc III. příkaz, aby prsteny biskupů a církevních hodnostářů byly zhotoveny právě ze safíru. Tímto klenotem byl podle židovské tradice zdobený i prsten krále Šalomouna.

Náušnice a další šperky se safíry

VIDEO: Největší safír na světě byl nalezen na Srí Lance

Zdroj obrázku: SXC.hu