Domů Šperky Šperkařské techniky

Šperkařské techniky

891
0
Sdílejte

sperky-jakPřipravili jsme pro vás stručné seznámení s hlavními šperkařskými technikami. Je úžasné pozorovat hbyté ruce šperkařů jak v jejich rukou vznikají úžasná umělecká díla. Čtěte dál a seznamte se se základními šperkařskými technikami.

1. Filigrán – granulace

Je to nejstarší zlatnická technika. Pochází z orientu, jiným názvem též granulace – z latinského filum granum – zrnkovaný drát.

Původním základem filigránu jsou stáčené drátky a drobná zrnka – granulace, které se vyrábějí stavením malých kousků stříbra či zlata. Hotové kuličky se poté lepí na určené místo tragantem, který zabraňuje jejich rozkutálení a opatrně připájí. V současné době se filigránem rozumí spirálky a tvary stáčené z drátů a často se vyrábí i průmyslově ražením.

2. Montování

Velmi rozšířená metoda, která umožňuje kombinování různých druhů komponentů. Nejširší využití má v bižuterii.

3. Prstenářství

Jedná se o šperkařský obor specializovaný na výrobu prstenů, zvláště litých.

4. Výroba řetízků

Řetízky lze použít jako samostatný šperk – náhrdelník či náramek anebo jako součást šperku. Dále se řetízky používají jako součást jiných výrobků – pojistky k hodinkám, klíčům, kabelkám či jako řetězy pro ceremoniáře.
Nejjednodušší je řetízek ouškový – kdy jsou oválná ouška zavěšena do sebe, základním materiálem pro jejich výrobu je kulatý drát, ze kterého se stáčí jednotlivá ouška, na vřeténku je vyžíháme – po jejich rozřezání je každé ouško spájeno zvlášť s tím, že z celkové délky drátu se polovina oušek stáčí doleva a druhá doprava. Ouška stáčená doprava očistíme v cídidle (mořidle), ouška stáčená doleva necháme černá. Pak střídavě navlékáme do sebe očko černé a očko omořené – důvodem je, aby se řetízek nekroutil. Jednotlivá očka je potřeba propájet, aby se neotvírala. Hotový řetízek se na závěr spiluje na hladkém prkénku ostrým pilníkem a smirkem.

5. Granátová technika

Jedná se o techniku pocházející z tuzemska – znamená to posázení šperků rudými českými granáty,kde kov tvoří pouze základní konstrukci šperku, hlavní roli hrají granáty.
Nejstarším typem jsou šperky carglové neboli osaznové, kde se jsou granáty usazeny odkrytým způsobem do různých vzorů, obvykle podložené lesklou folií, aby se zvýšil jejich lesk a upevní se k základu malými zrnky.
Druhým typem granátové techniky je práce nýtková, kdy se krátké nýtky z tenkého kulatého drátu přistavují k osaznám a pak se připájí. Kameny jsou usazeny ve vyvrtaných otvorech – ažurách.
Další metodou jsou techniky zrnkové a pavé – kdy se do předem upravené šablony vyvrtají do plechu malé dírky, do nichž jsou usazeny a zapájeny nýtky z drátu., po odříznutí přebytečného plechu se okraje obroubí obrubou a hlavní část se poté podloží tenkým plechem. Vše se spájí.

banner-colored-stones-600x315.png

6. Klenotnická technika

Klenotnická technika vyžaduje mimořádné schopnosti zlatníka i faséra.Jde o to, že výrobek, v tomto případě z drahého kovu a s přírodními kameny či perlami je nejen špičkový svým materiálem, ale vyznačuje se i exkluzivní zpracováním – provedením detailů, smontováním všech viditelných i neviditelných částí a prvotřídním osazením prvojakostním kamenem.

7. Zasazování kamene – fasování

Jednoduché fasování kamenů s plochým dnem – tzv. kabašonů nebo nově kabošonů, zvládneme po základním zaučení s příslušnými nástroji sami. Ovšem kvalitní a drahé kameny různých typů brusů je lepší svěřit odborníkovi – fasérovi, je to speciálně vyučený odborník, který přesně ví, jak které kameny usadit, aby vynikla jejich kvalita a krása a dodá Vašemu šperku prvotřídní jakost.
Kameny lze usazovat do různých typů obrub dle druhu výbrusu, o jednotlivých druzích pojednáme v samostatném článku o obrubách.

8. Leptání

Leptání je povrchová úprava kovů pomocí chemických činidel. Na očištěnou plochu šperku se nanese vrstva ochranné hmoty a ornament se vyryje jehlou až na čistý kov. Pak se motiv leptá kyselinou dusičnou (stříbro, měď, mosaz) či lučavkou královskou (zlato).

9. Lití a odlévání

Lití a odlévání slouží k vytvoření buď celého šperku či polotovaru určeného k dalšímu zdobení. Výrobek se odlévá podle modelu vytvořeného z obecného kovu do forem ze sépiové hmoty, z písku či do „ztraceného vosku“.

10. Montovaná technika

Montovaná technika se hojně objevuje na renesančních a barokních špercích. Jedná se o sestavování šperku z různých předem vytvořených polotovarů – plíšků a drátků. Dnes je typická pro výrobu bižuterie.

11. Niello

Technika podobná smaltování. Místo sklovité hmoty se používá směs kovů (stříbro, měď, olovo) a síry. Je typická pro šperky orientálního původu, Rusko a Balkán.

12. Osazna

Osazna (obrubeň, cargle) – část šperku, kam se zasazuje drahokam. Pokud je opatřena záchytnými drátky, nazývá se šatón. Typické jsou dva druhy zasazování kamenů – ažur (viditelný kámen zdola) a skříňkové (osazna je zdola opatřena plechem).

Chcete vyrábět šperky? Hledejte inspiraci v této knize

1000 inspirací pro výrobu šperků lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>

VIDEO: Tepaná krajka – výroba šperků

Zdroj obrázku: SXC.hu