Zlatnictví Jitka Kuncová, Praha

6.4.2016

1809

Rate this post

Jsme česká zlatnická firma s více jak 20ti letou historií. Provozujeme reprezentativní prodejnu se zlatnickou dílnou v budově Filadelfie v areálu BB Centrum v Praze 4 a také podrobný internetový obchod. Prodejní a výrobní tým tvoří v současnosti 16 odborníků s dlouholetými zkušenostmi v oboru. Naší specializací je vlastní výroba šperků a to klasickou ruční technikou, stejně tak používáme i moderní technologie. Vždy však s velkým podílem ruční práce, kvality, vlastního designu a smyslu pro detail. Pracujeme převážně se zlatem, pravými drahými kameny a perlami, náš záběr je od moderních až po luxusní individuální šperky a díky tomu, že jsme výrobci, dosahujeme příjemných cenových relací. V naší nabídce spolu s našimi šperky, nabízíme i šperky a hodinky renomovaných značek. Preferujeme osobní přístup k zákazníkovi a mezi sebou v týmu.

Dovolujeme si prohlásit, že naším hlavním posláním je služba. A to především našemu zákazníkovi, výjimečnému zlatnickému řemeslu, designu a také čestnému obchodu, kdy získávají všechny zúčastněné strany. Denně se o tom přesvědčujeme a naše práce proto vede tímto směrem, i když víme, že je to cesta delší. O to více však pevnější a radostnější. Naším snažením je také služba této zemi a svobodě a díky Bohu můžeme do všech činností vkládat naše srdce a osobní přístup. Velmi nás těší, že naše produkty provází významné i zdánlivě obyčejné chvíle v životech našich zákazníků.

Jako malá byla Jitka velmi kreativní, ráda kreslila, vystřihovala, pletla, těšila se z jednoduchých nápadů a dostupných materiálů té doby. To vše za podpory její maminky Ludmily, která také stála u přihlášky k výučnímu oboru zlatník. V první polovině osmdesátých let dvacátého století po úspěšném absolvování talentových zkoušek se Jitka ocitá na prahu řemeslných dovedností práce s drahými kovy a stěžejní na této cestě jsou právě prvorepublioví mistři zlatnického řemesla, kteří v tu dobu předávájí ve výrobním družstvu Soluna své umění začínajícím učňům. Tradice zlatníků za první republiky byla věhlasná a Jitka je do dnešních dnů vděčná, že jí tehdy nic neodpustili. Zdá se, že důležitým momentem bylo i původní řemeslo otce Jitky Jaroslava Kudláčka, který se vyučil uměleckým kovářem, je zde totiž určitá podobnost v práci s kovem, i když to zlatnické řemeslo je o těch drahých.
Po vyučení se ovšem hned ke zlatnickému stolu nechodilo. A tak si Jitka v rámci státního podniku prošla administrativou, výstupní kontrolou, ale i prodejnou, což také později ocení při svém podnikání i když zároveň zjistí, že to není její parketa. K samotnému zlatnickému stolu tedy usedá ke konci devadesátých let a přichází rok 1989, změna režimu a Jitku to táhne ven do ciziny. Na počátku zmíněný rok 1991, spojený s vydáním prvního živnostenského listu, je také důležitý osobní mezník v živote Jitky Kudláčkové. V tom roce a dokonce na Valentýna se seznamuje s Dušanem Mlynarčíkem, svým pozdějším manželem a také společníkem. On také zprostředkuje Jitce nabídku na práci zlatnice v hlavním městě Venezuely – Caracasu. Jitka odjíždí v polovině roku 1991 otevírá se jí do té doby nevídaný svět. Práce s drahými kameny, mistrovství jihoamerických zlatníků a světový design. Sahá si na výjimečné šperky a má možnost je spoluvytvářet.