Archives Červenec 2013

Vzpomínáte si z hodin chemie nebo přírodních věd na Mohsovy stupnice tvrdosti minerálů? Možná jste netušili, že vypovídá i o energii a působení toho kterého drahého kamene. Je to jeden ze základních znaků určujících, zda je ve vašem oblíbeném kameni koncentrovaná ženská jingová, nebo mužská jangová energie.

Energie Jing a Jang v kamenech

Jing představuje ženskou energii. Umožňuje „vybití“ ve spojení se zemí. Energie Jang představuje naopak mužský protipól, nebo mužskou energii. Jang umožňuje „nabití“ ve spojení s nebem. Jingovou a jangovou sílu lze identifikovat podle několika znaků:

  Jang | Jing
mužská | ženská
světlá | tmavá
teplá | chladná
červená | modrá
tvrdá | měkká
uspořádána | neuspořádaná

Čínské dělení „mužského a ženského“ se od toho, které známe, místy liší. Za mužské aspekty jsou považovány aktivita, průbojnost, oheň, naproti tomu ženské aspekty vystihuje klid, pasivita a voda. Podle toho lze na jinové a jangové rozdělit i vzácné kameny. Nic na světě však není čistá jing, tak jako nic není čistý jang. Každá energie má svůj původ ve svém protipólu (proto je i na bílé části symbolu Jin a Jang černý bod a na černé části bílý bod). Je to koloběh, stupnice, či jakkoliv jinak to nazveme. Do ní lze zařadit i vzácné kameny. Od nejtvrdších (výrazně jangových), přes středně tvrdé (vyvážené) až po nejměkčí (výrazně jinové):

Jang – diamant, rubín, safír, smaragd, topaz, granát,

Mezi – citrín, záhněda, růženín, křišťál, ametyst,

Jin – achát, jaspis, avanturín, amazonit, jadeit, lapis lazuli, malachit, tyrkys, hematit

Diamant je nejtvrdší nerost, jeho tvrdost dosahuje na Mohsově stupnici tvrdosti minerálů stupeň 10 a je v něm koncentrované nejvyšší množství jangové energie. Tvrdé minerály volíme, pokud chci posílit aspekty přiřazeno mužské jangové energii, např. sílu, ambicióznost, průbojnost nebo chceme zvýšit energii.

Kámen, jehož stupeň tvrdosti je 7, představuje rovnováhu obou energií – jingové i jangové. Na 7. stupni tvrdosti se pohybují křemeny – citrín, ametysty, růženín, křišťály, záhnědy. Tyto kameny obsahují přibližně stejný podíl jin a jang, proto umocňují pocit rovnováhy a harmonie.

Čím je kámen měkčí, tím více jingové energie se v něm nachází. Jinovou energii má např.. kamenná sůl se stupněm tvrdosti 2, ale i hematit s tvrdostí 6,5. Kameny s vyšší koncentrací ženské jinové energie si vybíráme tehdy, pokud se chceme uvolnit, dosáhnout klid, mír a zbavit se starostí.

Zkuste knihu o léčivých kamenech

Zdroj obrázku: SXC.hu

Vintage je velmi aktuální módní trend a nostalgická památka na doby minulé, na staré zážitky, či na dobu prarodičů. Vintage je také záplava květinových motivů, krásných šperků, dobových klobouků a venkovských scenérií s rozsáhlou zahradou a romantickým domečkem pod listnatým stromem. Vintage jsou staré knihy od Jane Austen, čaj o páté, snění a zejména starodávná dobová atmosféra.

POJEM VINTAGE

Slovem vintage se označují staré šperky a móda, které dosáhly věku 50 až 100 let, ale přesto se zachovaly v perfektním stavu. V souvislosti s vintage se používá také výraz „retro“ pro 20 let staré, ale zachované módní unikáty. Staleté a starší šperky se zase považují za starožitnost.

Znalci vintage šperků neposuzují materiál, ze kterého byly šperky zhotoveny. Směrodatným prvkem je jejich věk, který jim musí dokonale zapadnout do konkrétního časového období, např. do období rozmachu uměleckého směru art deco, který se vyznačoval sytými barvami a geometrickými tvary. Zkušení sběratelé tak dokáží podle různých dobových prvků rozlišit skutečně staré vintage šperky od novodobých imitací, které se jimi jen inspirovali.

VINTAGE STYL

Vintage styl je v módní terminologii výraz právě pro tyto šperky a bižuterii, která byla skutečnými vintage šperky pouze inspirována. Ne v každé rodině se z generace na generaci předávají rodinné šperky a jako módní investice může být vintage móda pro mnohé ženy příliš drahým špásem. A tak se na trh dostalo množství šperků a bižuterie inspirované dobovými šperky a různými uměleckými směry. Vintage módní doplňky se vyznačují bohatostí, perlami často ve více řadách, hrubšími a výrazně zdobenými náhrdelníky, květinovými motivy a krásným zdobením barevnými krystaly. Také vás uchvátila romantická stránka staromódního vintage stylu nebo geometrie a barevnost, která vzešla z art deca?

VIDEO: O vintage špercích

Zdroj obrázku: SXC.hu

Duhový lesk perel, který se zrodil v tmavých hloubkách moře a spatřil světlo světa, mnohdy i za cenu lidských životů, vždy okouzloval a podněcoval fantazii člověka. Perly měli od nepaměti mimořádnou cenu a připisovali jim i mnohé zázračné či léčivé vlastnosti. První zprávy o použití perel jsou dochovány již z egyptských papyrů před téměř 4000 let. Už tehdy měli obrovskou cenu. Proto je v historii nosily výhradně příslušníci nejvyšších společenských vrstev. Zdobily se jimi vlasy, čepce, zda oděv panovníků, církevních hodnostářů nebo šlechticů.

Životní pouť perly

Možná se to nezdá, ale perla je vlastně přírodní kámen vznikající v živém organismu. Když se cizí objekt (zrnko písku, malý parazit, kousek odumřelé tkáně jiného živočicha nebo úlomek perleti) dostane do nitra lastury, která je schopna produkovat perly, lastura začne proti cizímu tělísku ve svých útrobách bránit. Její obranným procesem je vylučování perleti a obalování tohoto cizího předmětu. Perleť je z chemického hlediska sloučenina oxidu vápníku (cca 90%), organických sloučenin a malého množství vody. Je to tatáž látka, kterou jsou pokryty lesklé vnitřní stěny lastur. Je tvořena z mikroskopických krystalů. Vrstva perleti se postupem času nabaluje na tento cizí předmět a vzniká perla. Čas vzniku perly závisí na druhu měkkýšů, který ji produkuje a pohybuje se zpravidla od 6 měsíců do několika let.

Nejkrásnější a nejdražší perly poskytují mořské perlorodky druhu Pinctada, které se vyskytují v teplejších pásmech Atlantského a Indického oceánu, v Mexickém a Perském zálivu. Perlorodky zde žijí v hloubce 10 až 16 metrů. Méně třpytivé jsou perly sladkovodních perlorodek druhu Unio Margaritifera, které byly kdysi, zejména v Evropě, velmi rozšířené v průzračných řekách. Následkem znečištění vod se z nich však prakticky vytratily.

Perly se dají i pěstovat

Na tuto myšlenku přišli již vynalézaví lovci perel ve starém Orientu. Staří Číňané vkládali do dutin sladkovodních perlorodek různé předměty, aby jejich perlorodky „povliekli“ perletí. Průkopníkem myšlenky umělých perel byl Francouz Jacquin, který začal skleněné perle vyrábět v Paříži roku 1680. I C. Linné, velký přírodovědec, pracoval s mušlemi a vkládal do nich různé tělíska. Opravdový průlom v tomto snažení udělal japonský badatel a obchodník Kochiki Mikimoto. Jeho úsilí bylo korunováno úspěchem roce 1905 a stal se zakladatelem prosperujícího průmyslu v Japonsku.

Náušnice a další šperky s perlami

VIDEO: Jak se pěstují perly?

Zdroj fotografií: SXC.hu

Ametyst je nádherná fialově zbarvená odrůda křemene. Ametyst tvoří pravidelné krystaly, které mohou dosáhnout hmotnosti několika desítek kilogramů. Ke šperkařským účelům se však většinou hodí pouze nepatrná horní část krystalu, která má nejsytější barvu a je bez prasklin. Nejbohatší naleziště ametystu se nacházejí v Brazílii, známá je též Uruguay či Bolívie. Název ametyst pochází z řečtiny a ve volném překladu znamená „neopojný“. Ametyst bývá přiřazovám ke znamení ryb. Náhrdelníky a náramky z ametystu jsou navlečené na ocelovém lanku a ukončené zapínáním do karabinky.

– Minerál ze skupiny silikátů (tektosilikáty)
– Tmavě fialová, fialová nebo červenofialová odrůda křemene

Ametyst v ČR a na Slovensku

V českých zemích byla od středověku nejproslulejší výzdoba fialovými ametysty s bílými vrostlichemi achátu z lokality Ciboušov na Klášterecku, ze kterých se řezaly a leštily čtyř- až pětiboké desky; dochovaly se v obkladech kaplí sv. Kateřiny a Svatého Kříže na hradě Karlštejně a v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze. Písemně doložené jsou z Karlova hradu v Tangermünde, ale nedochovaly se tam. Císař Karel IV. chtěl pomocí výzdoby polodrahokamy v kaplích evokovat Nebeský Jeruzalém a jeho hradby podle biblického textu Vidění sv. Jana. Další teorie hovoří o meditačním účinku ametystu na mysl císaře za jeho pobytu na Karlštejně. Další ametysty dal císař vložit do Svatováclavské koruny, do zlatého korunovačního kříže a do několika relikviářů ve Svatovítském pokladu. Ametyst se na území bývalého Československa nalézá v Krušných horách, okolo Kozákova v Českém ráji, dále na Chebsku, v Jeseníkách, v Moravském krasu, na Vysočině na Žďársku a Třebíčsku (Bochovice, Hostákov, Valdíkov, Smrk, aj.). Proslulé byly žezlové krystaly ametystu z dolů okolo Banské Štiavnice ve středním Slovensku.

Ametyst a jeho duševní síla

Ametyst je mimořádně silný kámen s obrovskou ochrannou silou, obdařen vysoce spirituálními vibracemi. Brání nositele před psychickými útoky, protože jejich energii přeměňuje na lásku. Je blahodárný na mysl, kterou dokáže uklidnit a povzbudit. Příznivě působí na schopnost rozhodování, posiluje zdravé racionální uvažování člověka.
Ametyst je jedním z najspirituálnejších kamenů. Přináší božské lásky, nabízí nahlédnutí do skutečné podstaty člověka, povzbuzuje k nezištnosti a duchovní moudrosti. Otevírá cestu pro rozvoj intuice a podporuje tělesné vlohy. Je velmi vhodný pro meditace a věštění. Ametyst lze umístit na třetí oko, aby povzdudil jeho činnost. Pokud u sebe máte ametyst během spánku, můžete se dočkat zážitků spojených s pobytem mimo tělo. Přeměňuje nižší energie na vyšší vibrace duchovní a éterické říše.

Vliv ametystu na zdraví

Na nejjemnější úrovni udržuje ametyst rovnováhu mezi tělesným, duševním a emocionálním tělem, a současně zajišťuje jejich propojení. Čistí auru. Podněcuje činnost krční a korunní čakry.
Ametyst dokáže stabilizovat duševní stav, ale neměl by se používat v případech paranoie nebo schizofrenie.
Ametyst podněcuje produkci hormonů. Vylaďuje systém žlázy s vnitřní sekrecí a metabolismus. Posiluje vylučovací orgány a imunitní systém. Blahodárně působí na střeva, kde reguluje stav střevní flóry, odstraňuje parazity a zlešpuje vstřebávání vody. Zmírňuje bolest hlavy a uvolňuje napětí. Léčí nespavost a zajišťuje klidný spánek.
Může se přikládat a nosit podle potřeby, zejména pokud jde o součást šperku. Pokud se nosí na krku, měl by spočívat na srdci. V případě nespavosti položit pod polštář. Geody nebo zrastlice mohou postavit volno do prostoru.

Ametyst v historii

Od počátku historie se ametyst využíval v klenotnictví, řezaly se z něj sumerské a mezopotámské pečetní válečky, a především antické (řecké i římské) gemy. Také v evropském klenotnictví a v glyptice se ametyst od středověku až do současnosti hojně využívá, proslulé jsou misky a konvice dvorských umělců Karla IV., či nádobí z dílen brusičů rodiny Miseroniů, kteří pracovali v Praze – Bubenči pro císaře Rudolfa II. a jeho dvůr. Od 19. století se dováží zejména brazilský ametsty a užívá se také barvený na černo či v kobaltové modři.

Ve starověku se ametyst používal jako talisman proti následkům nadměrného pití. Jako kámen měl probouzet bdělost vyšší mysli, zasvěcovat do tajných věd a zesilovat vyšší duševní schopnosti. V (arci)biskupských prstenech pak manifestuje duševní sílu a vnitřní mravní čistotu. Ametyst je dodnes používán pro své léčebné účinky v mnoha léčitelstvích světa. Soudí se o něm, že dokáže člověka nabíjet energií.

Technický popis ametystu

Silikát, fialová odrůda křemene, název odvozen z řeckého „amethustos“ – střízlivý, průhledný, skelného lesku, bez štěpnosti. Méně kvalitní brazilské a uruguayské ametysty se vypalují do barvy citrínu. Velmi často se vyskytují v geodách i o velikosti dospělého člověka. Stupeň tvrdosti 7.
Naleziště: Brazílie, Uruguay, Namíbie, USA, Rusko, Kanada, Velká Británie, Srí Lanka, Sibiř, Indie, Mexico

Vyberte si šperky s ametystem

VIDEO: O ametystu

Zdroj obrázku: SXC.hu

Růženín je odrůda křemene, což je nejrozšířenější minerál na světě. Růženín, jak již napovídá název je lehce růžový, průhledný až průsvitný. Zamilovanou růžovou barvu růženínu způsobují příměsi manganu, železa nebo titanu v jinak čirém až bílém křemenu. Růženín a další křemeny byly již od pradávna využívány na šperky, ovšem vzhledem k tomu, že růženíny obsahují velké množství nečistot a lomů, se v dnešních dobách od broušení růženínů na šperky upouští. Jemná růžová barva tohoto drahého kamene vynikne více na větších řezbách srdcí a podobných tvarech než na drobných broušených kamíncích.

Podle čínské filozofie má růženín hluboce zakořeněnou jemnou jinovou (ženskou) energii. Snad právě proto je mezi ženami jedním z nejoblíbenějších polodrahokamů. Kromě svého romantického starorůžová vzhledu nese i přívlastek „kámen srdce a lásky“. Co to však znamená? Pokud se vám při pohledu na růženín vynoří v mysli slova jemnost a něžnost, intuice vás neklame. Oba tyto pojmy jsou spojeny s láskou a jejím hlubokým vnitřním prožíváním. A přesně takový odkaz nese i samotný růženín.

Léčivé účinky růženínu
Jako kámen srdce a lásky, harmonizuje růženín právě srdeční čakru, svou nositelku tak zbavuje všech problémů, které vznikly jejím narušením. Po fyzické stránce se účinek růženínu projeví tak, že z těla odvede přebytečnou vodu a toxiny. Po duchovní stránce pomáhá řešit naše problémy v mezilidských vztazích a přitahuje partnerskou lásku.
Růženín: má pozitivní účinek u chorob ledvin, srdce, jater, plic a genitálií, též u důležitých center vegetativního nervového systému. Léčí infekce močové trubice. Má výborný vliv na poruchy plodnosti mužů. Odvádí z těla škodlivé látky a přebytečné tekutiny. Je velmi vhodný pro děti. Odstraňuje apatii, uklidňuje a posiluje srdeční činnost. Pomáhá při dlouhodobých nemocích, psychosomatických poruchách a střevních chorobách. Hojí popáleniny, puchýře a vyhlazuje pleť.

Jak používat růženín

Ideální je nosit kámen růženínu v blízkosti srdce nebo míst, kde pulzuje krev. Nejlepším způsobem jak využít účinky růženínu je proto jeho nošení ve formě šperku. Ženy mají v tomto ohledu výhodu, mohou si vybrat jakýkoliv šperk, jestli to už budou náušnice, náhrdelník, prsten a náramek, nebo dokonce kompletní sada ruženínových šperků.

Růženín se energeticky čistí pod proudem čisté vody. Následně se dobíjí při měsíčním světle. Pozor, růženín raději nevystavujte prudkému slunečnímu záření, způsobuje jeho vyblednutí.

Technický popis růženínu

Silikát, průsvitná až Růženín, stříbro – kyvadloprůhledná růžově zbarvená odrůda křemene, obvykle netvoří krystaly (pokud ano, tak jejich délka nepřesahuje 1cm), výskyt v podobě masivních agregátů. Růžové zbarvení dotváří stopy titanu a mléčný vzhled jehličkovité inkluze rutilu. Stupeň tvrdosti 7.

Náhradelníky a další produkty z růženínu

Naleziště růženínu

Zejména Jižní Afrika, Brazílie, USA, Indie.
Růženín se vyskytuje v pegmatitech. Nejlepší materiál je z Madagaskaru, větší množství však produkuje Brazílie. Další naleziště jsou ve Skotsku, zemích bývalého Sovětského svazu, Coloradu (USA) a Španělsku.

VIDEO: Jak vypadá růženín?

Zdroj obrázku: SXC.hu