Nyní je jasné, že investice do drahých kovů mají smysl. Proč ale právě stříbro a nikoliv třeba zlato? Je pravdou, že zlato a stříbro jsou drahé kovy a mají tendenci chovat se podobně. Avšak stříbro má oproti zlatu řadu výhod, díky kterým má obrovský potenciál do budoucna.
Často s oblibě říkáme, že největším nepřítelem ceny zlata je samotné zlato. Vytěžené zlato se totiž téměř nijak nespotřebovává. Hlavní využití zlata je ve šperkařství a v oblasti investic. Odtud ale může být zlato velmi rychle přivedeno zpět na trh, jakmile jeho cena stoupne.
Širší možnosti při využívání stříbra
U stříbra je situace jiná. Drtivá většina každoročně vytěženého stříbra se spotřebovává v průmyslu, především v elektrotechnice. Velká část stříbra je nenávratně ztracena a nemůže být nikdy přivedena zpět na trh. V trezorech centrálních bank je uloženo ohromné množství zlata. Zásoby stříbra bychom ve státních rezervách hledali marně. To je způsobeno dlouhodobým nedostatkem stříbra od 80. let minulého století, kdy deficit stříbra, vzniklý nedostatečnou těžbou, byl systematicky pokrýván ze státních rezerv a ze zásob investorů. Tyto zásoby se doposud zcela vyčerpaly.
Jaké je konkrétně využití stříbra?
To, co dělá stříbro vyjímečné, jsou jeho fyzikální vlastnosti. Stříbro má nejvyšší elektrickou a tepelnou vodivosti ze všech prvků. Díky tomu má i velmi široké využití. Lidé si zpravidla neuvědomují, kolik věcí kolem nás obsahuje stříbro. Počítač, televize, mobilní telefon, automobil, lednička … téměř každý elektrotechnický výrobek nemůže existovat bez většího či menšího dílu stříbra. Stříbro má významné uplatnění takové v lékařství, v chemii (např úprava vody), ve šperkařství apod.. Velkým překvapením pro mnohé je, jak ohromné množství stříbra spotřebuje zbrojní průmysl, například v raketách, v řízených střelách, v torpédech abv ponorkách. Obrovský potenciál využití stříbra je v technologiích budoucnosti: ve fotovoltaických článcích (kde se doposud dnes hojně využívá), v nanotechnologiích (protože v elektrotechnice nové generace je potřeba velmi omezit zahřívání vodičů v důsledku elektrické rezistivity) a také v nových stříbro-zinkových bateriích, které mají ambice blízké budoucnosti úplně nahradit dnešní masově rozšířené lithio-iontové baterie. Tyto nové „stříbrné“ baterie mají o polovinu vyšší výdrž. Nehrozí u nich nebezpečí exploze, nejsou toxické. I v brzké budoucnosti se mají objevit první notebooky s těmito akumulátory, spekuluje se o firmách Apple a Lenovo.
Stříbro i v textilu
Novým odvětvím z hlediska využití stříbra je také textilní průmysl. Neuvěřitelných 1200 tun stříbra se ročně spotřebuje při výrobě nového polyesterového oblečení s vetkanými mikroskopickými stříbrnými vlákny! Stříbro totiž působí dezinfekčně, resp má antibakteriální účinky. Příčinou vzniku zápachu při pocení jsou bakterie množící se na povrchu kůže. Eliminace těchto bakterií (právě přítomností stříbra) lze odstranit zápach a není třeba používat deodorant.
Jaké jsou možnosti získávání stříbra?
Samozřejmě hlavním zdrojem stříbra je těžba. Při pročítání předchozího odstavce Vás možná napadlo, že s poklesem průmyslové výroby v důsledku hospodářské krize poklesla takové poptávka po stříbru. To přece může mít negativní dopad na cenu stříbra. Ano, to je pravda. Ovšem narozdíl od zlata jsou celé 2/3 vytěženého stříbra získávání jako vedlejší produkt při těžbě základních kovů (zinek, olovo, nikl a měď). Vzhledem k drastickému poklesu poptávky po základních kovech došlo k uzavírání velkého počtu dolů. Pokles těžby základních kovů tedy logicky znamená také významný pokles produkce stříbra. Propad těžby stříbra byl takový, že více než vyrovnal pokles poptávky po stříbře v průmyslu.
Zároveň bylo uzavřeno i hodně klasických stříbrných dolů. Těžařské společnosti často při provozu spoléhají na úvěry. S vyschnutím likvidity na mezibankovním trhu mnoho těžebních společností nedokázalo získat úvěr a musely tezbu ukončit. Dalším významnějším zdrojem stříbra už je pouze recyklace. Velkým úskalím recyklace je, že stříbro se sice používá téměř všude, ale v tak malých množstvích, že recyklovat její zpět je technologicky velmi složité. Rentabilita recyklace stříbra je proto problematická.
Zlepšit situaci by mohl prodej ze státních rezerv a výkup od investorů. Jak jsme si ale doposud ukázali, tento dříve velice významný zdroj dnes již prakticky neexistuje. Zásoby uložené ve státních rezervách jsou již vyčerpány.
Dá se tedy očekávat, že dopady hospodářské krize budou pokračovat, avšak budou ovlivňovat jak poptávku, tak i nabídku. Je takové třeba si uvědomit, že stříbro se nepoužívá v těžkém průmyslu, který je krizí zasažen nejvíc. Stříbro se používá sepíše v lehkém průmyslu abv nových vysoce technologických oborech (zmíněných výše), které odolávají krizi mnohem lépe abz dlouhodobého hlediska u nich lze předpokládat značný růst.
Na zacatku tohoto článku jsme zmínili, že stříbro se používá téměř všude, avšak ve velmi malých množstvích. Dopad ceny stříbra na celkovou cenu výrobku je tedy zanedbatelné. I kdyby stříbro několikanásobně zdražilo, výrobci se nebudou snažit vyvíjet náhradu, neboť na ceně výrobku tvoří stříbro pouze malou část. Ba naopak, výrobci se budou snažit získat dostatečné zásoby i za vysokou cenu, aby zajistili plynulý běh výroby. Skutečností je, že v mnoha výrobcích je stříbro nenahraditelné. Ano, v typickém výrobku je ho sice velmi málo, ale bez ní výrobek prostě nelze vyrobit.
Když dojde k nedostatku fyzického stříbra, není možné mávnutím kouzelného proutku otevřít nové doly. Vybudovat nový důl trvá 10 let i více. V dnešním světě už prakticky NEEXISTUJE naleziště, kde by se stříbro vyskytovalo v dostatečné koncentraci. Ekonomicky rentabilních nalezišť je velmi málo.
Uděláme-li si shrnutí poptávky a nabídky po stříbro, dospějeme k závěru, že stříbro ubývá mnohem rychleji, než se stačí teži i recyklovat. Ve světě se pro tento fenomén vžil název „Silver deficit“. Moudří a prozíraví investoři o tomto deficitu vědí, o čemž svědčí rostoucí zájem o investiční stříbro.
VIDEO: Bude stříbro dražší než zlato?
Zdroj obrázku: SXC.hu
Karneol je základním kamenem nebeského Jeruzaléma a v druhé knize Tóry, Exodus, je jedním z kamenů zasazených do štítu, jež na hrudi nosil židovský kněz. Ve starověkém Egyptě byl považován jako krev bohyně přírody a Karneol jako symbol se vkládal nebožtíkům při balzamování do úst. O karneolu se dá vypsat mnoho mýtů, ale v historii měl i velice významné využití v každodenním životě a to při výrobě pečetí, neboť se tento drahý kámen velice snadno odděluje od vosku a jiných jílových hmot. 
